Podstatu člověka nelze pochopit, zkoumáme-li jej jako jednotku biologickou. Izolovaně se v přírodě nikdy nevyskytoval. Filozofie, zkoumající člověka pouze jako jedince si musí nejprve vymyslet  svého "Robinsona" a přiřknout mu konkrétní vymyšlené vlastnosti. Tím ovšem předem vytváří podstatu novou a zbavuje člověka podstaty skutečné - jeho společenskosti. Tímto nesprávným postupem pak lze dojít k jakýmkoliv závěrům.

Podstata člověka netkví v individuu, ale v jeho společenských vztazích

Karel Marx

Individuum je společenská bytost.

Karel Marx
Je třeba vyvarovat se toho,
abychom fixovali "společnost" jako abstrakci proti individuu.

Společenské vztahy, tj. komplex nejrůznějších vazeb mezi lidmi, viditelných i neviditelných, silných i slabých, známých i neznámých, které tuto společnost vytvářejí. Často se jeví jako vztahy člověka k věcem, ale vždy to jsou vzájemné vztahy lidí. Nejdůležitějšími z nich jsou ty, které vznikají v každodenní základní lidské činnosti - v materiální výrobě; ty jsou základem pro utváření ostatních společenských vztahů.

V. I. Lenin
..společenské vztahy se dělí na materiální a ideologické. Ideologické jsou jen nadstavbou nad materiálními, které se utvářejí nezávisle na vědomí člověka
jako forma (výsledek) jeho činnosti směřující k zachování jeho existence.

Základní výjimkou je individuelní umělecká tvorba. Avšak ani ta se bez kontaktu se společností neobejde a bez týmové práce se nemůže rozšířit. Na skutečný vývoj společnosti neměla zpravidla podstatný vliv; vždy jej odrážela, mohla jej podporovat či brzdit, nikoliv vyvolat či zastavit.

V. I. Lenin

Není možné žít ve společnosti a být na ni nezávislý.

Regres, návrat zpět, je stínem pokroku. Každá revoluční změna ve společnosti sebou přináší i dílčí změny k horšímu, někdy odstranitelné, jindy ne. Každá negace občas smete i to, co negováno být nemělo. Každý pokrok je vykoupen určitými ústupky, které, nejsou-li správně pochopeny a postupně odstraňovány, brzdí; a jsou-li považovány za nutné zlo, stávají se hrobařem úspěchu.

Karel Marx
Společenský pokrok se dá přesně měřit na společenském postavení krásného pohlaví
(ošklivé nevyjímaje).

Karel Marx
Je třeba zvrátit všechny vztahy, v nichž je člověk poníženou,
ujařmenou, opuštěnou, opovrženou bytostí.

Voltaire

Člověk je tvor společenský.

Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

... něco jiného jedná skrze nás ...

Friedrich Nietzsche
Podstatou dobré a zdravé aristokracie jest,
že s dobrým svědomím přijímá oběť bezpočtu lidí,
kteří kvůli ní musí být utlačováni a sníženi v neúplné lidi, v otroky, v nástroje ...

Bedřich Engels
Jen si však nelichoťme vítězstvími člověka nad přírodou.
Za každé takové vítězství se na nás mstí.

Bedřich Engels

Každý pokrok je zároveň relativním krokem zpátky.

Albert Einstein
Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává,
ne z toho, co je schopen brát.

Frank Thiess

Mnohé se zdá být zaostalé jen proto, že je výsledkem jiného vývoje.

Karel Marx
Skutečné duchovní bohatství individua
závisí zcela na bohatství jeho skutečných vztahů.

Albert Einstein

Zdravá společnost spočívá právě tak na samostatnosti lidí, jako na jejich vnitřní spojitosti.

Albert Einstein
Čím jest jednotlivec a jaký má význam, tím není jako jednotlivé stvoření,
nýbrž jako člen velikého lidského společenství,
které provází jeho tělesný a duševní život od narození až do smrti.

Karel Marx
Všechny naše vynálezy a všechen pokrok zřejmě vedou k tomu,
že obdařují materiální síly duševním životem,
zatímco lidský život ohlupují na materiální sílu.

Společnost je produktem bezbrannosti člověka,
jeho neschopnosti uskutečňovat výměnu látkovou izolovaně od původní tlupy poté,
co slezl se stromu a napřímil se.

Tak, jako základem domu není cihla, ale vztahy mezi cihlami,
tak také základem společnosti není člověk, ale vztahy mezi lidmi.

Jan Amos Komenský

Nikdo se nerodí pro sebe, všichni se rodí pro lidskou společnost.

Pokrok, převládající tendence vnitřně rozporného procesu vývoje společnosti, jehož základem je rozvoj výrobních sil. Jde o zdánlivý pokles závislosti člověka na přírodě a skutečný růst jeho závislosti na společnosti. Je jediným možným způsobem dlouhodobého přežívání lidstva. Je projevem základní vývojové tendence přírody (od jednoduššího ke složitějšímu, od neorganizovaného k organizovanému) ve společnosti, důsledkem činnosti lidí v souladu se zákonem negace-negace.

Poznámka: znalosti samy o sobě nejsou pokrokem, jsou důsledkem pokroku. K dalšímu pokroku napomáhají pouze tehdy, jsou-li využity v praktické činnosti lidí k pokroku vedoucí, především k rozvoji výrobních sil.

Poznámka: Pokrok jako pohyb společnosti probíhá od vzniku lidstva. Člověk si jej ale mohl uvědomit, pojmenovat a zkoumat teprve tehdy, kdy už byl tak zjevný a rychlý, že jej bylo možné zaznamenat v životě jediné generace. K tomu došlo především v 18. století v důsledku rychlého rozvoje techniky, což se odrazilo ve francouzském osvícenství.

Karel Marx

Rozvoj schopností druhu "člověk" se zpočátku uskutečňuje na úkor většiny lidských individuí, ba dokonce celých tříd lidí ...

Immanuel Kant

Pokrok není možné dokázat, ale lze ho rozpoznat.

Karel Marx

Povaha člověka se mění ... nikoliv sama od sebe, nýbrž v činnosti člověka.

Karel Marx

Lidé jsou autory i herci svého dramatu.

Adaptibilita, jedna z vlastností života, schopnost přizpůsobovat se změně vnějších podmínek umožňující přežít. Tuto schopnost má i člověk; adaptuje se v určitých mezích nejen na změnu materiálních podmínek, ale i sociálních vztahů. Jedinci s jejími poruchami byli přirozeným výběrem v procesu vývoje odstraňováni, proto jde o vlastnost přirozenou. Jejím projevem je např. podřízení se, kázeň, kooperace, konvence, konformismus aj. Mnohé zdánlivě nevysvětlitelné či odpudivé změny např. politického chování člověka jsou často vedeny přirozeným pudem sociální sebezáchovy, nutícím člověka přizpůsobit se. Příklon k levici po r. 1945 a odklon od ní po r. 1989 jsou tak z velké části přirozeným jevem. Boje člověka a jeho adaptabilita jsou v dialektickém  vztahu.

Zkoumáte-li lidskou společnost skrze jednotlivce,
dospějete nakonec ke stejně pitomým závěrům jako dendrolog, který zjistí, že největším škůdcem stromů je les.

Altruismus, opak egoismu, chování jednotlivce ve prospěch druhých. U živých tvorů se projevuje spíše jen ve vztazích k potomstvu, u sociálně organizovaných druhů je daleko širší. Člověk jako nejvýše sociálně organizovaný živočich se v altruistickém prostředí vytvořil, je na altruismu druhých přímo závislý v jakékoli, tedy i sobecké společnosti.

Margaret Thatcherová (Železná lady)
někdejší britská ministerská předsedkyně

Existují muži, ženy a rodiny - společnost neexistuje

www.marxismus.cz