Bedřich Engels

Lidé jsou určováni poměry, ale pořádně jim to oplácejí.

Demokritos

Lidé vymysleli náhodu, aby zakryli neznalost.

Bedřich Engels

Svoboda vůle neznamená nic jiného, než schopnost rozhodovat se se znalostí věcí.
(pozn. autora: Zatímco hlupáci si myslí, že je to možnost libovolně a nekvalifikovaně žvanit).

Karel Marx

Lidé jsou autory i herci svého dramatu.

Bedřich Engels
Svoboda jednotlivce spočívá v naší vládě nad námi a nad vnější přírodou,
ve vládě založené na poznání přírodní nutnosti; je tedy nutně produktem dějinného vývoje.

Svoboda, to není pocit - je to překonávání překážek

Poznámka: marxismu je připisováno chápání svobody jako poznané nutnosti. To je velmi zjednodušené pojetí, jehož autorem je B. Spinoza, s nímž marxismus nemůže plně souhlasit, protože popírá aktivní složku svobody, obdobě jako Hegel, který označuje svobodu jako "pochopenou nutnost".

Voluntarismus - filozofický přístup, absolutizující svobodnou lidskou vůli, která ve svém počínání není ničím omezena, podmíněna, a je jediným činitelem, tvořícím lidské dějiny. Ideologie silných jedinců, teorie nadčlověka a pod., představiteli jsou A. Schopenhauer a F. Nietzsche. Dnes mívá skrytější podobu posibilismu a probabilismu, jako teorie možností či pravděpodobností, mezi nimiž člověk volí.

Karel Marx

Lidé dělají své dějiny sami, ale nedělají je tak, jak jim napadne, za okolností, které sami zvolili,
nýbrž za okolností, které tu bezprostředně nacházejí, které jsou jim dány a které zdědili z minulosti.

Existencialismus - filozofie "pobytu" člověka na světě. Subjektivně idealistické, individualistické, pesimistické, iracionalistické filozofické směry odmítající poznání a společenskou determinovanost jedince; nihilistický pohled na svět člověka uzavřeného do sebe a do prožívání své existence. Jsou plodem duchovní krize kapitalismu v důsledku I. světové války a fašismu i odrazem postavení inteligence ve společnosti; Hlavními představiteli jsou Sartre, Heidegger, Jaspers. Předchůdcem byl  Kierkegaard.

Pozitivismus - filozofie, subjektivně idealistický empirismus, soustřeďující se na pozitivní, tj. dané, smyslově vnímatelné, redukující rozumové poznání na logiku a vědu orientující na popis, nikoliv na výklad reality. Odmítá hledat podstatu, zákonitosti a příčinné vztahy ve společnosti, absolutizuje zkušenost a sociální harmonii. Nerespektuje fakt, že s gravitací máme všichni stejné zkušenosti, zatímco s kapitalismem naprosto rozdílné. Proto podle něj gravitace do vědy patří, zatímco kapitalismus ne. Hlavně z tohoto důvodu bývá veleben a ctěn. Různé odrůdy pozitivismu, neopozitivismu a logického pozitivismu spojuje nehistoričnost a snaha o relativizaci pojmů. Zakladateli byli A. Comte, H. Spencer a J.S.Mill.

Bedřich Engels
Podle teleologie jsou tu kočky proto, aby chytaly myši,
myši proto, aby kočky měly co jíst,
a celá příroda byla stvořena jen k tomu, aby dokazovala moudrost svého stvořitele.

Totéž platí o tzv. "lidských právech", která jsou s pojmem svobody často spojována. Již Engels upozorňoval na to, že pojem lidských práv poprvé definovaný ústavou USA byl pokrytectvím, protože tatáž ústava současně připouštěla otroctví barevného obyvatelstva. I tenkrát to byla pouze některá práva pro některé lidi.

V.I. Lenin

Nutnost nemizí, stává-li se svobodou.

Fridrich Nietzsche, 1844 - 1900, německý klasický filolog a idealistický filozof, iracionalista. Vyšel ze Schopenhauera, obracel se proti náboženství, metafyzice i umění. Rozvinul myšlenku nadčlověka (která byla později zneužita nacismem). Od voluntarismu přešel k nihilismu a po 11 letech duševní choroby umírá.

Arthur Schopenhauer, 1788 - 1860, německý idealistický filozof, pesimista, neovitalista. Svět podle něho nemá žádný rozumný základ, je to jen vůle a představa. Základem vůle jsou pudy, zejména sexuální, který je silnější než poznání a intelekt. Jeho učení je směsicí objektivního a subjektivního idealismu, voluntarismu a iracionalismu.

Artuhr Schopenhaur

Svět je vůle a představa.

Jean-Paul Sartre, 1905 - 1980, francouzský spisovatel a filozof existencialismu. Levicový intelektuál kolísající mezi liberálním demokratismem a levicovým radikalismem. Jeho krajní subjektivismus je v rozporu s příklonem k marxismu. Vystupoval proti kolonialismu, rasismu, fašismu, za levičácké frakční postoje vyloučen z  komunistické strany.

Karl Jaspers, 1883 - 1969, německý filozof, existencialista. Filozofické problémy pojímá spíše z hlediska psychiatrie a psychologie; zabývá se především mezními situacemi. V 50. letech minulého století antikomunista, v 60. letech kritik autoritářství ve Spolkové republice Německo.

Martin Heidegger,1889 - 1976, německý filozof, subjektivní idealista, existencionalista, v roce 1933 se přihlásil k myšlenkám národního socialismu. Jeho iracionalismus považoval za apriorní formy lidského vědomí starost, úzkost a strach.

Martin Heidegger

Velký problém západního světa není v nedostatku hodnot,
ale v tom, že vše je převedeno na hodnoty.

Národní socialismus, nacismus - v Německu po ruské říjnové revoluci prudce zesílilo socialistické hnutí a buržoazie jej potřebovala porazit. Vyvraždila a pozavírala jeho vůdce a pod novým, přitažlivým názvem "národní socialismus" hmotně i politicky podporovala fašismus, který se socialismem neměl nic společného, nebojoval proti kapitalismu a odvedl revolučně naladěné masy do náruče Hitlera.

Auguste Comte, 1798 - 1857, francouzský filozof a sociolog, ideolog buržoazie, spoluzakladatel pozitivismu. Odmítal metafyziku a požadoval vědecké myšlení. Za metafyziku však považoval i pronikání do podstaty jevů. Jeho učení bylo reakcí na neschopnost spekulativní filozofie, nahradil ji však druhou krajností a odmítal i rozumovou aktivitu jako prostředek k získání poznatků.

Auguste Comte
Idejí měšťanstva, chystajícího se provést francouzskou revoluci, bylo nevyhnutelně třeba
ke svržení starého systému politického; jakmile jsou však aplikovány nevhodně
na pojetí nového řádu sociálního, staví se mu v cestu, vedouce k negaci jakékoliv vlády.

Anarchismus, neuznávání vyšších autorit než své vlastní. Spektrum utopických, intelektuálně-individualistických, z maloburžoazních kořenů vycházejících pseudorevolučních ideologií a hnutí, převážně odmítajících jakoukoli politickou organizaci. Zpravidla usilují o "absolutní svobodu" cestou odstranění všech státních orgánů a donucovacích prostředků. Často se hlásí k socialismu. Jde o planý radikalismus, mající některé styčné body s terorismem.

V. I. Lenin
Anarchismus  je produkt zoufalství ....psychologie vyšinutého inteligenta nebo tuláka,
ne proletáře.

V. I. Lenin
Čím méně je svobody v zemi, tím skrovnější jsou projevy otevřeného boje tříd,
a tím snadněji zpravidla vznikají politické utopie a tím déle se udržují.

Osud, náboženská, idealistická představa o nadpřirozené síle, která předem stanovila a řídí všechny události v životě člověka. V soudobých náboženstvích je prezentován jako božský záměr. Ve filozofii souvisí s fatalismem. V běžném životě se užívá jako vyjádření souběhu okolností, které jej někam směrují.

Indeterminismus přeceňuje náhodu a svévoli

Teleologie, (finalismus) je učením o předurčenosti, cílovosti všech přírodních jevů; vnášení cílů do přírodních procesů. Příroda má podle něj své cíle, které neuvědoměle realizuje. První myšlenky vyslovili Sokrates a Platon, její systém rozvinul Aristoteles. Je těsně spjata s hylozoismem, panpsychismem i panteismem. Tyto myšlenky ve spojení se stvořitelskou teorií jsou obsaženy i v učení Tomáše Akvinského.

Probabilismus, názor že věda nedospívá k pravdivému, ale pravděpodobnému poznání a z něho vyplývající etické učení, že dobré je i to, co je pravděpodobně dobré. Např. "jezuitská morálka", "vražda tyrana není zločinem", "účel světí prostředky", ale i "humanitární bombardování", kdy morální zdůvodnění zůstávají na libovůli subjektu.

Anaxagoras

Cílem života je pozorování a z něho vznikající svoboda.

Claude Henri Saint-Simon
Všechno, co bylo v minulosti a vše, co se stane v budoucnosti,
tvoří jedinou řadu ...

Friedrich Nietzsche

Jsou mrtvi všichni bozi: teď chceme, aby živ byl nadčlověk.

Friedrich Nietzsche
Slabí a nezdařenci ať zahynou: to je první věta naší lásky k lidem.
A ještě jim k tomu dopomozme.

John Locke

Lidé jsou od přirozenosti všichni svobodní, rovní a nezávislí.

Bedřich Engels
Sociální moc, tj. znásobená výrobní síla, vznikající součinností různých individuí, která je podmíněna
dělbou práce ... ne jako vlastní spojená moc, nýbrž jako cizí síla, o které nevědí, kde se vzala
a kam směřuje, kterou už není možné ovládat ... ba dokonce chtění a počínání lidí řídí.

Karel Marx
Teď už dělník nepoužívá výrobní prostředky,
nýbrž výrobní prostředky používají dělníka.

Karel Marx
Sebezhodnocování kapitálu stroji je přímo úměrné počtu dělníků,
jejich existenční podmínky ničí.

David Ricardo

Mezi stroji a prací je ustavičná konkurence.

Frank Thiess
Slovo svoboda se musí používat velmi opatrně,
protože žádný jiný pojem neprošel takovým množstvím změn.

Determinismus, filozofické učení o objektivní souvislosti a podmíněnosti všech přírodních, společenských a myšlenkových jevů a procesů. V užším slova smyslu jde o uznání kauzální souvislosti všech věcí a jevů. Jeho počátky leží u prvních antických myslitelů. Jeho idealistickým zkreslením je teleologie, jeho opakem je indeterminismus.

Albert Einstein

Závislosti jedince na společnosti je přirozené povahy.

Stanislav Kostka Neumann
To je ta slavná svoboda, za které shnilý Rockefeller rozhoduje o miliardách
a mladý, zdravý, silný dělník s rukama v kapsách hledá po ulicích špačky
nebo se ohlíží po housce, kterou by z hladu ukradl.

Stanislav Kostka Neumann
To je ta neorganická hromada svobod, které jsou na papíře pro všechny,
ve skutečnosti však platí jen pro toho, kdo na ně má.

Stanislav Kostka Neumann
Svoboda je abstraktní pojem a s mnoha abstraktními pojmy
byla odedávna prováděna rozmanitá kouzla básnická i politická.

Liberalismus, abstraktní individualismus, přeceňování formálních svobod a otevírání prostoru plné ekonomické závislosti člověka. Rozvíjel se s nástupem buržoazie k moci jako sledování vlastního zájmu jednotlivce, jehož individuální rozhodování má být korigováno pouze trhem. Někdy je mylně chápán jako bezbřehá tolerantnost, což nekoresponduje s řadou jeho autoritativních představitelů (např.Klaus, Thacerová). Je to odmítání vyšších autorit nad míru chránící mé vlastní zájmy.

Závislost je univerzálním společenským vztahem, absolutní nezávislost neexistuje

Karel Marx
Dějiny by měly velmi mystický ráz, kdyby "nahodilosti" nehrály žádnou úlohu... patří k celkovému průběhu vývoje a jsou opět vyvažovány jinými nahodilostmi. Ale urychlování a zpožďování je velmi závislé na těchto "nahodilostech", mezi nimiž figuruje i taková "náhoda", jako je charakter lidí, kteří stojí ... v čele hnutí.

Bedřich Engels
Historický moment, jakmile je jednou vyvolán v život jinými,
konec konců ekonomickými skutečnostmi,
také působí zpětně, může zpětně působit na své okolí, dokonce na své vlastní příčiny.

Karel Marx
Lidé jsou vytvářeni okolnostmi,
stejně tak jako jsou okolnosti vytvářeny lidmi.

Rosa Luxemburgová

Svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího.

Desatero božích přikázání bylo prvním u nás známým písemným omezením lidských svobod. V podstatě platí dosud, zčásti převzato právem (např. nezabiješ, nepokradeš) nebo jako norma morální (cti otce svého a matku svou). Některá z přikázání vyvětrala v proměnách času (neučiníš sobě rytiny), jiná jsou běžně porušována (bohů stříbrných a bohů zlatých nečiňte sobě).

Albert Einstein
Nikterak nevěřím ve svobodu člověka ve smyslu filozofickém.
Člověk jedná nejen z vnějšího donucení, nýbrž také podle vnitřní nutnosti.

Mechanicismus, mechanický, tj. nedialektický determinismus, vznikající v 17. a 18. století z poznatků klasické mechaniky. Materialistický světový názor vysvětlující vývoj přírody a společnosti zákony mechaniky; redukuje přírodní i společenský pohyb na nižší formy, absolutizuje jednoduchou kauzální souvislost a nutnost.

Finalismus, teleologie; idealistický světový názor vysvětlující spojitost věcí a jevů nikoliv kvůli minulé příčině, ale pro budoucí účel. Je zcela v rozporu s poznatky přírodních věd.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Peníze jsou ražená svoboda.

J. P. Sartre

Člověk není nic jiného než to, čím se udělá.
To je hlavní zásada existencialismu.

Ivan Sviták
Existencialismus je filozofie odpovídající životním podmínkám inteligence ve vyvinuté průmyslové společnosti,
je odvozena z její životní praxe. Ale velká výzva ke svobodě a odpovědnosti volby selhává,
chceme-li ji uplatnit na životní problémy většiny pracujících lidí, na základní výrobní třídy.

Kondicionalismus, filozofický, subjektivně idealistický směr vzniklý ve fyziologii a medicíně na počátku XX. století, popírající objektivní existenci příčin a uznávající pouze soubory stejně nutných podmínek. Reaguje tak na mechanisticko-materialistické zjednodušené pojetí kauzality jako železné nutnosti, neuznávání modifikace příčin podmínkami a zpětné působení uvnitř kauzálního vztahu, což je při zkoumání složitých procesů v živém organismu samozřejmě nedostačující.

A. J. Leibling
(americký spisovatel a novinář)

Svoboda tisku končí u jeho vlastníků.

V. I. Lenin

Žít ve společnosti a současně být na ni nezávislý, to prostě nejde.

Jean-Paul Sartre

K čemu je svoboda, ne-li k tomu aby ses angažoval.

PhDr. Zdeněk Zbořil
český politolog

Nezávislost je touha po touze.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

K čemu je mi svoboda, když nemám milion.

Jeho Svatost čtrnáctý dalajlama tibetský Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho
Všechny podmíněné věci a události vesmíru vznikají pouze a jedině v důsledku interakce různých příčin a podmínek ...
... tím jsou předem vyloučeny dvě možnosti. Za prvé, že věci mohou vzniknout z ničeno, bez příčin a podmínek,
a za druhé, že věci mohou vzniknout dílem nějakého transcendentního stvořitele.

Svoboda člověka není dána mírou jeho determinace, ale mírou jeho aktivity.
Determinace člověka společností totiž s rozvojem vzrůstá, přičemž svoboda člověka nemusí klesat.

Bertrand Russell

Obhájci kapitalismu mají silný sklon odvolávat se na svaté zásady svobody, ztělesněné jedním rčením:
"Úspěšní nesmí být omezováni ve výkonu tyranie nad neúspěšnými".