Proč byl vývoj člověka v posledních tisíciletích tak prudký?

  Představte si rybník, v němž byla dlouhé měsíce voda. Pak přijde zima, přituhuje, mrzne a stále je to voda. Stačí však prudký závan větru, hozený kámen a rybník rychle zamrzne. Tento bezvýznamný podnět jakoby vyvolal prudkou změnu. Zrovna tak láhev vodky vložená do mrazáku. Vyndáte ji ještě tekoucí, pohnete s ní a ona vám před očima zamrzá. Stačil jen malý pohyb, otevření láhve a změna tlaku. Delší dobu vršící se kvantitativní změny vyvolaly rychlý kvalitativní skok i při bezvýznamném podnětu. Změnilo se při něm nejen skupenství v důsledku změny teploty, změnila se např. i hustota, objem, specifická váha, pevnost, vodivost, a z nich vyplývající možnosti a způsob použití. Odborníci by našli celou řadu dalších změn. Jedna kvantitativní změna v jednoduchém prostředí vyvolala spoustu změn. Vyvolala nový jev se zcela novými stránkami.

  Vývojový skok, při němž se změnil lidoop v člověka, však byl daleko složitější než pouhé zmrznutí tekutiny. Skládal se z mnoha dílčích, samostatných skoků v biologické stavbě, v řeči, myšlení, způsobu života a obživy, v sociálních vztazích. Každý tento dílčí skok byl významný, ale probíhal vždy v souvislosti s ostatními. Jeden druhému byl nejen podnětem, ale jednou z příčin; vyvolával ostatní skoky, urychloval je a ony urychlovaly jeho. Každý z těchto dílčích skoků vytvářel nový prostor po změny a všechny dohromady se navzájem násobily či dokonce umocňovaly. Roztočila se vývojová spirála, ve které každý nový podnět vývoj zrychloval. Člověk a jeho život se stávaly složitějším a vývoje schopnějším.

  Práce, řeč, myšlení, sociální vztahy - to všechno působilo daleko rychleji než pouhé dosavadní pomalé biologické změny, trvající miliony let. Každý nový poznatek vyvolával možnost a nutnost poznatků nových, každá změna v práci měnila materiální podmínky, každý nový výrobek měnil život a vyvolával změny v dělbě práce, to měnilo sociální vztahy a to vše rozšiřovalo nutnost komunikace, rozvoj řeči a ta opět rozvíjela myšlení, což umožňovalo nové poznatky. Vše se vzájemně podmiňovalo, vytvářelo nové podněty, nový prostor pro rozvoj, nové potřeby, zájmy a cíle. Člověk měl stále více druhů potravy, nástrojů, surovin, výrobků a zásob; začal obchodovat, počítat a psát, měl stále více času na věci dříve zbytečné jako na ozdoby, umění, rozjímání, vymýšlení věcí dobrých i zlých.

  A to vše stále rychleji vzdalovalo člověka z říše zvířat až do dnešních dnů, kdy je člověk už tak daleko, se se někdy bláhově domnívá, že už do přírody nepatří.

Při vývojovém skoku se mění kvalita tím, že se mění nejen hranice míry té stránky, která skok vyvolala,
ale i dalších stránek jevu, dokonce se vytváří stránky nové.
Tím se otevírá zcela nový prostor pro další vývoj.

www.marxismus.cz