Místa, kde byly zanechány stopy určitého rozvoje člověka, jsou různá. Vždy to však bylo v oblastech s příhodným klimatem. Stálo by za to důkladně prozkoumat, zda to vždy nebyla místa s takovým klimatem, v němž se výrazněji střídala odlišná roční období. Ono střídání totiž na člověka muselo mít nepochybně blahodárný význam: nutilo jej orientovat se v čase, předvídat, plánovat, tedy abstraktně myslet. V takových podmínkách byl člověk nucen dělat zásoby pro méně příznivá období, přizpůsobovat změnám svůj oděv i svá obydlí, měnit svůj způsob obživy a to vše činilo jeho život rozmanitějším a pestřejším. Přinášelo to více podnětů pro jeho rozvoj než oblasti s podnebím třeba příznivějším, avšak stálým, výrazně neměnným. Příznivé, příliš se neměnící klima, člověka tolik nenutilo k činnosti umožňující jeho přežití a nevedlo jej tolik k přemýšlení. Oblasti s trvalou hojností potravin umožňovaly člověku zahálku, nenutily jej k přesídlení, ke změně prostředí a tudíž i ke změně způsobu života.

Střídání ročních období zřejmě pomáhalo urychlit vývoj člověka