Vyvíjí se člověk ještě dnes podle Darwinovy teorie?
Na první pohled je odpověď jednoduchá: "samozřejmě ano". Při hlubším zkoumání však musíme znejistit. Připomeňme si nejprve stručně, co říká Darwin ve své práci "O vzniku druhů přírodním výběrem":
- příroda plodí příliš mnoho potomků jednoho druhu na to, aby se všichni mohli uživit
- vedou proto boj o přežití mezi sebou
- v tomto boji vítězí ti, kteří jsou lépe vybaveni
- náhodně vzniklé odchylky s lepší vybaveností tak lépe přežívají a vedou ke vzniku nových druhů
- nový druh je v podstatě produktem mutace, přirozeného výběru a izolace
Tak se vyvinul i dnešní člověk a bezpochyby se nějak vyvíjí i nadále. Tento vývoj je však tak pomalý, že jej až na výjimky nemůžeme pozorovat.
Jednou z výjimek je např. fakt, že ve vyspělých zemích stoupá výška člověka. Optimisté tvrdí, že je to kvalitnější stravou, pesimisté v tom vidí nedostatek kyslíku. Ponechme podrobnosti biologického vývoje člověka speciálním vědám.
Pro filozofii je daleko důležitější skutečnost, že člověk ovlivnil vlastní vývoj svým vědomím, a tím výrazně změnil původní podmínky přírodního výběru, z něhož sám vzešel.
- soudobý člověk už neplodí své potomky marnotratně, jako ostatní příroda. Ve vyspělých zemích jich dokonce plodí méně, než je zapotřebí k přirozené reprodukci. Zatímco některé země vymírají hlady, jiné blahobytem - svou neschopností či neochotu plodit.
- boj o přežití už není bojem jedinců uvnitř rozmnožující se komunity, ale bojem vyspělých a zaostalých částí světa. A v tomto boji nevítězí biologická vyspělost, ale ekonomická, politická a vojenská síla
- medicína, sociální systémy a humanismus vyspělého světa zachraňují slabé a geneticky poškozené jedince; umožňují jim dále se rozmnožovat a přenášet svá duševní i tělesná poškození do dalších pokolení. Přežívají tedy odchylky z hlediska budoucnosti pozitivní i negativní.
- člověk už dávno nežije v malých, relativně či zcela izolovaných komunitách, v nichž se jakékoliv odchylky mohly rozšířit a upevnit. Migruje po celém lidmi zaplněném světě a své náhodné genetické mutace roznáší a rozptyluje v celém lidstvu.
- materiální podmínky života lidí se přes rostoucí rozdíly v životní úrovni spíše sjednocují. Potraviny, dříve charakteristické pouze pro určité oblasti, se vyvážejí do celého světa. Stejně tak léky, běžné nástroje, spotřební předměty, suroviny a materiály. Náhodně vzniklé odlišnosti jedinců se už uplatňují méně něž v prehistorii a hlavně nevedou k lepšímu rozmnožování.
Tyto a mnohé další okolnosti vedou spíše k sociálnímu rozrůzňování člověka
a na druhé straně k jeho biologickému sjednocování
Otázka v nadpisu této úvahu však má i svou druhou stránku: Může se dnešní člověk ve svém vývoji rozvětvit a vytvořit nový, vyšší druh? Učinila tak většina druhů v minulosti, proč by tedy z člověka nemohlo vzniknout něco kvalitativně nového, dokonalejšího? Nemohlo, protože člověk prací a myšlením změnil podmínky svého života natolik, že si to znemožnil.
Člověk se jako druh zakonzervoval tím, že začal myslet
Aby se totiž u všech ostatních druhů upevnily a rozšířily náhodně vzniklé odchylky, způsobující lepší vybavenost pro život v měnících se podmínkách, a tím vznikání nových druhů, muselo dojít ke dvěma okolnostem.
- náhodně vzniklé mutace se musí v dané populaci ustálit. To lze jedině příbuzenským křížením, tedy rozmnožováním mezi rodiči a potomky, a následujícím přírodním výběrem, při které přežívají a lépe se rozmnožují právě tyto mutace. Příbuzenské křížení však vede i ke vzniku nezdařených potomků, a když si toho člověk po domestikaci zvířat a při jejich uzavřeném chovu povšiml, omezil příbuzenské křížení nejprve u zvířat a pak i sám u sebe. Všechny vyspělé lidské skupiny si zakázaly incest.
Zákazem incestu si člověk znemožnil upevnění náhodně vzniklých mutací v populaci
a tím znemožnil svou přeměnu v nový druh
- náhodně vzniklá mutace se musí v populaci rozšířit. To je možné jen promiskuitou pozitivně mutovaného jedince. Na určitém stupni svého rozvoje však člověk vždy vynalezl z ekonomických důvodů instituci manželství, které, ať mělo jakoukoliv podobu, ať bylo jakkoliv obcházeno, vždy značně omezovalo promiskuitní plození potomků a tím i rozšiřování pozitivních mutací v populaci. Navíc vynálezem antikoncepce přestala promiskuita zdatnějších jedinců zásadně ovlivňovat potomstvo.
Vynálezem manželství i antikoncepce člověk znemožnil větší rozšíření pozitivních mutací v populaci
což spolu se zákazem incestu uzavřelo cestu člověka k novému, kvalitativně vyššímu druhu
Člověk se vyvíjí i nadále, ale zůstává biologicky v rámci dané kvality a nevytváří podmínky k takovému biologickému rozrůznění, které by vedlo k rozvětvení jeho vývoje. Tím ale není vyloučeno, že na sestupné linii svého vývoje, tedy až přírodní katastrofa nebo důsledky jeho vlastní činnosti změní životní prostředí a budou ohrožovat jeho přežití, zahodí své dávné zvyky a začne přežívat na nižších, třeba rozdílných vývojových stupních. Pokud ovšem změny životních podmínek budou natolik pomalé, aby se jim organismus člověka stačil vůbec nějak přizpůsobit.
Člověk ve své populaci výrazně omezil přírodní výběr a nahradil jej výběrem sociálním
www.marxismus.cz