Karel MarxLidé, kteří nastolují společenské vztahy odpovídající jejich materielní výrobě,
produkují také principy, ideje a kategorie odpovídající jejich společenským vztahům.
Společenské vědomí,
to jsou znalosti, názory a představy mnoha lidem společné
Karel Marx
Lidé, kteří nastolují společenské vztahy odpovídající jejich materielní výrobě,
produkují také principy, ideje a kategorie odpovídající jejich společenským vztahům.
Karel Marx
Tíž lidé, kteří vytvářejí společenské vztahy podle stupně vývoje své materiální výroby,
vytvářejí také principy, ideje a kategorie podle svých společenských vztahů.
Iluze jsou nezničitelné,
protože jsou jednodušší a krásnější než realita
Nemarxistické filozofie zpravidla chápou vývoj společenského vědomí pouze jako překonávání starých idejí novými idejemi, odvozování nových idejí ze starých. Tím pomíjejí objektivní stránku společenského vědomí, jeho materiální podmíněnost a popírají prvotnost společenského bytí.
Ideologie vládnoucí ani potlačené třídy nemusí být zcela pravdivá. Obsahuje také iluze, kterým se ani pokroková třída nevyhne, zpravidla neobsahuje všechny cíle, protože některé bývají zakrývány a také může obsahovat některé cíle, k jejichž uskutečnění nakonec pod vlivem objektivních okolností nemůže dojít. I vědecká ideologie je podmíněna dobou a není věčná.
| Manifest Komunistické strany Vládnoucími idejemi každé doby byly vždy jen ideje panující třídy |
|
Karel Marx
Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak,
jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím.
Chceme-li pochopit dějinný vývoj, nesmíme začínat idejemi, které jej provázejí,
musíme zkoumat podmínky, ze kterých tyto ideje vznikly.
Teprve potom můžeme pochopit, jakou roli ideje skutečně sehrály.
Kultura, z latinského "colere", pěstovat, obdělávat půdu, "cultura", obdělávání, zpracovávání, péče, zlepšování. Později znamená i osvícenost, vzdělanost a vychovanost člověka, v renesanci začíná znamenat i lidskost. Jde o souhrn materiálních i duchovních hodnot, člověkem vytvořených.
Kultura je druhou, lidskou prací přetvořenou přírodou
Duchovní kultura, tj. prací přetvořené vědomí člověka a společnosti,
na člověka i jeho práci zpětně působící
Materiální kultura, tj. životní a pracovní prostředí člověka, vytvořené prací,
na člověka zpětně působící
Věda je procesem vzdalování se člověka od původního přírodního stavu
Vzdělanost, to je stav společnosti, stupeň jejího rozvoje
Morálka je převládajícím chováním společnosti
Umění je citlivější než věda a politika, je schopné zachytit některé společenské jevy
jako podzemní dunění dějin dříve než ony a reagovat na ně
Kýč vypadá jako umění, ale působí na svého tvůrce i vnímatele obráceným směrem.
Nepovznáší jej, nýbrž ubíjí.
Je to falešné umění.
Umění je dnes natolik pokleslé,
že se slovo "kýč" prakticky přestalo používat.
Životní prostředí je souhrnem pokroku, kterého člověk dosáhl
a škod, které při tom napáchal
Pracovní prostředí, tj. stupeň chráněnosti člověka před úrazem, únavou a nemocí, je to stav přizpůsobení výrobních prostředků fyziologickým a psychologickým vlastnostem člověka i míra přijatelnosti mezilidských vztahů při práci.
Krásno nemá svá univerzálně platná kriteria. Ta jsou podmíněna historicky, nábožensky, věkem i jinak; jsou proměnlivá a subjektivní. Např. islám zakazuje zobrazovat lidskou tvář a to zcela deformuje měřítka krásy. Původně byla základním kriteriem krásy užitečnost. Např. do XVI. století byly vysoké hory symbolem ošklivosti, protože si člověk nevytvořil podmínky k jejich využití. Dnes jsou hory krásné.
Umění vzniklo a stále je tvůrčí činností jednotlivců. Jedním z podstatných rysů soudobého umění však stále více je zvyšování kolektivnosti jeho tvorby a společenskosti jeho působení.
Umění vzniklé v rozdělené společnosti je stranické, protože někomu straní.
Třeba tím, že ono rozdělení zastírá; je tendenční, protože někam směřuje.
I Smetana a Molière jsou tendenční a straničtí, pokud o nich něco víte.
François Rabelais
Věda bez svědomí znamená smrt duše.
Karel Marx
Cizí vědy se kapitál zmocňuje stejně jako cizí práce.
Karel Marx
Kultura je zvláštní funkcí pracovního procesu ...... je produktem společenské práce.
Umění je citlivým odrazem společenských jevů,
často je schopno zaznamenat podzemní dunění dějin dříve než politika
Umělci, chtějí-li tvořit a mají-li se uživit, jsou nuceni sloužit vládnoucí třídě.
Jen výjimečně se některý z nich, má-li oporu jinde,
může postavit proti ní.
Například Honoré de Balzac byl politickým přívržencem kapitalismu, ve své tvorbě jej však lidsky nemilosrdně kritizoval. Naopak mnoho "odpůrců komunismu" v socialismu mu svou tvorbou bezvýhradně sloužilo.
Honoré de Balzac
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.
Ideologie, ucelená soustava názorů na ekonomické a z něho vyplývající politické uspořádání světa, vyjadřující zájmy určité třídy v určité epoše.
V. I. Lenin
Svoboda buržoazního spisovatele, umělce, herečky,
je jen zamaskovaná závislost na peněžním měšci, na podplácení a vydržování.
Francis Bacon
Vědění je Moc.
Tvůrce, to je nejen autor, ale i případný interpret, který vnímání zprostředkuje. Je-li skutečným umělcem, pak dílo dotváří a taková interpretace přetváří i jeho.
Artefakt, jakýkoliv lidský výtvor, vytvořený s určitým výtvarným záměrem či jiným účelem.
Samozřejmě je míněn i posluchač uměleckého díla. Podmínkou je skutečné, nikoliv povrchní vnímání, aktivní přístup a snaha i schopnost porozumět.
Umění je záměrně zkresleným odrazem reality,
ve kterém je obsažen také subjektivní postoj tvůrce k této realitě,
jeho pocity, nálady a ideály, které chce sdělit světu.
Umělcem není ten, kdo nemá co říci, nebo to neumí.
Esteticismus, idealistický přístup k umění, odmítání jeho společenského charakteru. Pojetí umění pro umění, zdůrazňování samoúčelnosti tvorby, která nemá ničemu sloužit a podřizuje se pouze kráse a jejím zákonům. Bývá důsledkem neschopnosti zaujmout, samolibosti a povýšenosti zneuznaného tvůrce.
Tommaso Campanella
Lidé často znovu a znovu prodávají svou víru, neboť vědí,
že peníze se těší úctě a mají moc nade vším,
podřídili zisku vědu i náboženská kázání ... a stali se otroky peněz a boháčů.
Věda je v širším pojetí uceleným, logicky skloubeným souborem poznatků z vývoje určité oblasti a pokusem nalézt vnitřní zákonitosti tohoto souboru i vnější vlivy na tento soubor působící. Může vzniknout vyčleněním jakéhokoliv dostatečně velkého souboru poznatků a jeho samostatným zkoumáním.
Věda v užším, správnějším pojetí, je to, co ještě není běžně známo, co stojí na hranici známa a neznáma; je to pronikání za tuto hranici a její posouvání dále. Vědec, to není ten, kdo všechno ví, ale ten, kdo se snaží poznat dosud neznámé.
Ilja Čavčavadze (svatořečen jako Ilia spravedlivý), 1837 - 1907, gruzínský spisovatel, publicista a politik, kritický realista, vůdčí osobnost gruzínského národního osvobození. V r. 1907 zavražděn.
Ilja Čavčavadze
Sám život rodí svůj řád - zákony.
Ilja Čavčavadze
Od umění žádám, aby odráželo život jako zrcadlo,
aby nám názorně ukázalo svým čarovným perem nás samé,
abychom mohli vidět své přednosti i nedostatky.
Ilja Čavčavadze
Pro poznání dějin národa není postačující znát pouze dějiny carů.
Rabelais François, cca 1495 - 1553, francouzský mnich, později lékař a spisovatel, průkopník humanistických tvůrčích ideálů renesance. Ve svém satirickém díle kritizoval zlořády ve státní správě i církvi. Po zbytek života prchal před pronásledováním církví.
Bedřich Engels
Dosud se jen chlubivě zdůrazňovalo, zač vděčí výroba vědě,
ale věda vděčí výrobě za nekonečně víc.
Francis Bacon
Kultura, to je člověk ve vztahu k přírodě.
Poznání má smysl pouze do té míry,
do jaké proniká z individuálního vědomí do vědomí společenského
| Německá ideologie |
|
Vladimír Iljič Lenin
Společenské poznání člověka
(tj. různé filozofické, náboženské politické a pod. názory a učení),
jsou odrazem ekonomického řádu společnosti.
Karel Marx
Individua, která tvoří vládnoucí třídu ...
řídí i produkci a distribuci myšlenek své doby.
Karel Marx
Vládnoucí myšlenky nejsou nic jiného
než ideový odraz vládnoucích materiálních vztahů.
Jacob Bronowski
Věda je lidský způsob poznání.
Bedřich Engels
Realismus, podle mého názoru, znamená nejenom pravdivost podrobností,
ale pravdivé podání typických charakterů za typických okolností.
Písmo, tj. grafické znázornění jazyka, staré asi 5000 let. Je konzervovaným rozumovým odrazem, trvale uchovaným myšlením, produktem i spolutvůrcem společenského vědomí; je to paměť společnosti. Umožnilo rychlejší rozvoj širším a přesnějším předáváním poznatků než před tím ústní podání, tradice a zvyky. Překonalo hranice generací, času i prostoru, zvýšilo kontinuitu poznání.
Galileo Galilei
Teprve smrtí dogmatu se rodí věda.
Galileo Galilei, 1564 - 1642, italský fyzik a astronom. Kritizoval slepé uctívání Aristotelovy autority a scholastiku vůbec. Stanovil zákon setrvačnosti a princip relativity, zavedl do vědy matematické a geometrické modelování. Věřil v nekonečnost světa, věčnost hmoty a jednotu přírody. Jako zastánce Koperníkovy heliocentrické soustavy byl církví souzen, aby si zachránil život, své názory odvolal.
George Bernard Shaw
Všechny velké pravdy jsou zpočátku rouháním.
Emile Durkheim
Souhrn přesvědčení a postojů, jež jsou společné průměrným příslušníkům téže společnosti,
tvoří určitý systém se svým vlastním životem;
tento systém bychom mohli nazvat kolektivním či společenským vědomím.
Egon Bondy
První, kdo poukázal na hroznou tragédii, na jeden ze zločinů kapitalismu,
tj. že i umění se stalo zbožím, byl zase Karel Marx.
Max Planck
Pravda nikdy nezvítězí, pouze její protivníci umírají.
Třídní vědomí nevzniká prostřednictvím teorie,
ale za její účasti prostřednictvím praxe.
Svoboda slova je vždy jen svobodu pro toho, kdo vlastní prostředky jeho šíření.
Je vždy současně i jeho svobodou lhaní a umlčování pravdy.
Jsou jen dva druhy novinářů: prodejní a chudí.
Bedřich Engels
S Feuerbachovou teorií morálky to dopadá stejně jako se všemi jejími předchůdkyněmi.
Je střižena na všechny časy, na všechny národy, na všechny poměry,
a právě proto se nedá použít nikde a nikdy.
Věda je procesem "vykrádání" pravdy z omylů jiných badatelů při současném vytváření omylů nových.
Ideologie je aplikovanou filozofií,
aplikovanou se všemi omyly, které člověk v praxi dělá.
Tradice uchovávají zvyky, zkušenosti i omyly minulých generací
Křik našich opičích předků byl jedinou zbraní jinak téměř bezbranných tvorů.
Svolával tlupu ke společné obraně před nepřítelem a společný křik jej zastrašoval.
I to vyvinulo hlasivky tak, že byly později schopny i složitější komunikace.
