Bedřich Engels Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu
Podle mateřského práva, tedy dokud byl původ určován pouze po přeslici, a podle původních dědických zvyklostí v rodu, dědili zpočátku po zemřelém příslušníkovi rodu jeho rodoví příbuzní. Majetek musel zůstat v rodu. Protože předměty, o které šlo, neměly valný význam, přecházelo jmění v praxi asi odjakživa na nejbližší rodové příbuzné, tedy na pokrevní příbuzné z matčiny strany. Děti zemřelého muže nepatřily však k jeho rodu, nýbrž k rodu své matky; dědily po ní zpočátku spolu s ostatními matčinými pokrevními příbuznými, později snad před ostatními; po svém otci však dědit nemohly, protože nepatřily k jeho rodu, v němž muselo jmění zůstat. Po smrti majitele stád by tedy stáda přecházela na jeho bratry a sestry a na děti jeho sester, nebo na potomstvo sester jeho matky. Jeho vlastní děti však byly z bohatství vyloučeny.
Tou měrou tedy, jak bohatství rostlo, dodávalo muži jednak významnější postavení v rodině, než měla žena, jednak ho hnalo k tomu, aby tohoto posíleného postavení využil a zvrátil tradiční dědickou posloupnost ve prospěch svých dětí. Nebylo to však možné, dokud platil původ podle mateřského práva. Bylo tedy třeba je zrušit a bylo zrušeno. Nebylo to tak těžké, jak se nám dnes zdá. Neboť tato revoluce - jedna z nejpronikavějších, jaké lidi zažili - se nemusela dotknout ani jediného z žijících členů rodu. Všichni jeho příslušníci mohli zůstat tím, čím byli dříve. Stačilo prosté usnesení, že napříště mají potomci mužských členů zůstat v rodu, kdežto potomci ženských členů mají být z rodu vyloučeni a přejít do rodu svého otce. Tím bylo zrušeno určování původu po přeslici a mateřské dědické právo a nastolen původ po meči a otcovské dědické právo.
www.marxismus.cz