Karel MarxMateriální vztahy lidí tvoří základ všech jejich vztahů.
Karel Marx
Materiální vztahy lidí tvoří základ všech jejich vztahů.
V. I. Lenin
Tam, kde buržoazní ekonomové viděli vztah mezi věcmi,
odhalil Marx vztah mezi lidmi.
Práce - později vzniklé působení člověka na společnost s cílem přizpůsobit ji svým vlastním zájmům je rovněž prací, především prací duševní. Patří sem práce umělce, učitele, politika, vědce vždy, dokonce i tehdy, když nevede k cíli. Pak je stejně jako nezdařená práce v materiální výrobě prací zbytečnou. Samoúčelná činnost však není prací.
Karel Marx
Práce je především proces mezi člověkem a přírodou,
v němž člověk svým vlastním činem zprostředkovává, reguluje a kontroluje svou látkovou výměnu s přírodou,
...je to věčná přírodní podmínka lidského života.
Podle biblické interpretace je práce doživotním trestem za dědičný hřích. Až papež Jan Pavel II. přeformuloval toto tradiční pojetí a v encyklice Laborum exercens definoval marxisticky práci jako přizpůsobování přírody svým potřebám, čímž se člověk stává ještě více člověkem.
Činnost: ne každá činnost člověka je prací. Bezcílné, bezděčné, bezmyšlenkovité působení na přírodu či společnost prací není, i když je třeba při něm náhodně dosažen nějaký pozitivní výsledek. Teprve tehdy, je li to opakováno záměrně, s cílem, stává se to prací.
Mzda - vztah nájemné pracovní síly a vlastníka výrobních prostředků. Je to část hodnoty pracovní síly, která slouží v nejširších souvislostech k její reprodukci. Není v ní zahrnuta hodnota nadproduktu, který člověk svou prací vytváří. Je to jen cena pracovní síly. Jde o formu ekonomického přinucení člověka k práci podmíněnou odnětím jiné možnosti obživy. Nelze ji zaměňovat s platem, který je odvislý od funkce, nikoliv od práce.
Hodnota výrobku - vztah mezi pracovní silou a výrobkem, tj. množství lidské práce v něm obsažené. Hodnota není totožná s cenou. Cena pod vlivem nabídky a poptávky osciluje okolo hodnoty.
Karel Marx
Hodnota zboží je přímo úměrná pracovní době vynaložené na jeho výrobu
a nepřímo úměrná produktivní síle vynaložené práce.
Cena výrobku - vztah mezi vlastníkem výrobních prostředků a spotřebitelem. Její výše osciluje okolo hodnoty, která je jejím základem. Je modifikována postavením vlastníka a působením nabídky i poptávky.
Nadhodnota - vztah mezi vlastníkem výrobních prostředků a výrobkem. Je podstatou zisku. Jde o nezaplacenou část pracovní síly, je to hodnota nadproduktu, tedy toho, co je člověk schopen vytvořit svou prací nad svou nutnou spotřebu. Prostřednictvím vlastnictví výrobních prostředků, a tím i výrobku, si nadhodnotu přisvojuje jejich vlastník a nikoliv vlastník pracovní síly, která jediná je schopna ji vytvořit.
Užitná hodnota - vztah mezi výrobkem a spotřebitelem. Je schopnost výrobku uspokojit potřeby člověka. Nemá přímou souvislost s hodnotou, užitnou hodnotu mají např. i součásti přírody, v nichž není obsažena žádná lidská práce (např.pramenitá voda). Avšak věc bez užitné hodnoty nemůže být výrobkem a nemůže mít hodnotu.
Soukromé vlastnictví vytvořené civilizací, tj. oddělení vlastnictví pracovní síly a výrobních prostředků, které jsou zhmotnělou lidskou prací. Vlastnictvím této zhmotnělé práce se stává její majitel i vlastníkem výsledků práce živé, včetně onoho výsledku, který je lidská práce schopna vytvořit nad hodnotu, kterou sama má, tedy nad hodnotu, kterou potřebuje ke své reprodukci.
Pracovní síla - souhrn fyzických a duševních schopností člověka uplatněných ve výrobě. Jejím vlastníkem je její nositel, který však ztrátou vlastnictví výrobních prostředků ztrácí i vlastnictví výsledků své práce.
Výrobek se při rozpadu prvotně pospolné společnosti stává zbožím a dostává se ke spotřebiteli cestou směny. V období vzniku civilizace přestává být rozhodující naturální výroba (pro vlastní spotřebu) a začíná převažovat zbožní výroba (pro směnu).
Spotřebitel - člověk kupující a spotřebovávající zboží, tedy to, co má užitnou hodnotu. Při tom nevstupuje do vztahu s pracovní sílou, která jej vytvořila, ale s vlastníkem výrobních prostředků. Výrazem tohoto vztahu je cena. V rozvinutější společnosti se stává mezičlánkem tohoto vztahu obchod, čímž se podstata vztahu nemění.
Bedřich Engels
Čím více se lidé vzdalují od zvířete, tím více dostává jejich působení na přírodu
charakter plánovitého, záměrného jednání, vypočteného na určité, předem známé cíle.
Karel Marx
Zboží je především vnější předmět, věc, která svými vlastnostmi uspokojuje nějaké lidské potřeby.
Povaha těchto potřeb, ať už vznikají např. v žaludku nebo ve fantazii, na tom nic nemění.
Karel Marx
Když lidé získávají nové výrobní síly, mění svůj výrobní způsob,
a tím že mění způsob jak si získávají obživu, mění všechny své společenské vztahy.
Spotřeba, poslední fáze reprodukčního cyklu. Jde o spotřebu výrobní, ke které dochází přímo ve výrobě a je její součástí, osobní, jejíž součástí je i naturální spotřeba přímých výrobců, veřejnou, tedy spotřebu státu a jeho institucí, a společenskou, kterou představují náklady na školství, zdravotnictví kulturu aj. hrazené ze společenských prostředků. Spotřeba je určována výrobou a zpětně aktivně na ni působí.
Směna, fáze reprodukčního procesu, která je důsledkem oddělení výrobců vlastnictvím; nejprve naturální, později v peněžní formě. Jevovou stránkou je směna užitných hodnot, podstatou je směna hodnot. Směnná hodnota osciluje okolo hodnoty, která je dána množstvím lidské práce ve zboží obsažené, při čemž oscilaci způsobuje kolísání nabídky a poptávky.
Specializace výroby, tj. součást dělby práce, proces diferenciace výrobců a výrob. Počíná již v prvotně pospolné společnosti a je jedním z faktorů zrychlujících její rozvoj. Štěpení výrobních činností se postupně stalo základem štěpení společnosti a vytvořilo podmínky pro vznik třídní společnosti.
Produktivita práce, účinnost, efektivnost práce měřená množstvím produkce za časovou jednotku. Je základním, syntetickým kriteriem rozvoje společnosti. Je ovlivněna rozvojem výrobních sil i výrobních vztahů, stimulací a motivací člověka při práci, stupněm poznání i jeho uplatnění v praxi. Nový společenský řád se stává nezvratným jen tehdy, dosáhne-li vyšší společenské produktivity práce než ten předchozí.
Rozdělování, původně fáze reprodukčního procesu při níž se rozdělují výsledky výroby mezi členy společnosti za účelem spotřeby. Po vzniku nadproduktu a soukromého vlastnictví, kdy do tohoto procesu výrazně vstoupila i směna, se v této fázi rozděluje především vytvořená nadhodnota, a tím se reprodukují vztahy účastníků reprodukčního procesu.
Bedřich Engels
... celá ústava dosavadního hospodářského světa je zcela jednoduchá a zní:
Článek první: Práce vyrábí.
Článek druhý: násilí rozděluje.
Reprodukce prostá, charakteristická pro prvotní pospolitost, obnovuje prostředky ve stejné výši a nezakládá prostor pro rozvoj. Reprodukce rozšířená, obnova na vyšší úrovni typická pro civilizaci, umožňuje rozvoj. Vzhledem k vyčerpávání zdrojů však část tohoto rozšíření vždy spotřebuje společnost na udržení stavu, a teprve zbytek tvoří základ rozvoje. Pomalý rozvoj výroby je tedy vlastně vždy stagnací.
Benjamin Franklin
Práce je substancí hodnoty všech věcí.
Benjamin Franklin
Obchod není nic jiného, než výměna jedné práce za jinou práci.
Vlastnictví, to není vztah člověka k věci, tím je pouze právní stránka tohoto vztahu. Vlastnictví jsou především vztahy, vznikající mezi lidmi při přisvojování si hmotných statků, člověkem vytvářených; vztahy, které se v reprodukčním cyklu také reprodukují a tím i reprodukují postavení člověka ve společnosti. Vlastnictví, to je vztah člověka k člověku.
Jean Jacques Rousseau
Jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému.
Morelly
Tam, kde nebylo žádného vlastnictví,
nemohl by existovat ani jediný z jeho zhoubných následků.
Morelly, anonymní francouzský osvícenec 18. století, deista, představitel tzv. racionalistického, rovnostářského utopického komunismu. Proti soudobému řádu propagoval komunistickou společnost, založenou na kolektivním vlastnictví a centrálním plánovitém řízení, kde pracuje každý podle svých schopností a dostává podle svých potřeb. Prosazoval jako první právo na práci.
Étiénne Cabet
Rozdělila příroda zem mezi lidi? - Jistě ne.
Dala zem celému lidskému rodu a nikomu neoznačila její díl!
Étiénne Cabet, 1788 - 1856, francouzský právník, politik a spisovatel; v utopicko-socialistickém románu "Cesta do Ikárie" propagoval společnost, založenou na společném vlastnictví, práci i výchově. Poprvé použil termín "komunistický" pro úsilí o lepší společnost. Byť poslancem, byl
odsouzen do vězení a emigroval.. Nejpopulárnější utopista své doby, jeho dílo však mělo větší literární než teoretickou hodnotu.
Adam Smith
Za prvotního stavu společnosti, ještě než si lidé začali přivlastňovat půdu a hromadit kapitál,
náležel pracovníkovi celý produkt práce. Není tu ani vlastník půdy, ani zaměstnavatel,
s ním by se musel dělit.
Bedřich Engels
Boj o existenci, jež ekonomové oslavují jako největší historickou vymoženost,
je normálním stavem ve světě zvířat. Teprve vědomá organizace společenské výroby
s plánovitým rozdělováním může lidi pozvednout z ostatního živočišného světa.
Thomas Hobbes
Vlastnictví vzniklo, když státy vznikly.
Těm, kteří odmítají rozdíl mezi soukromým a osobním vlastnictvím, bych rád připomenul:
Bez hřebenu budete rozcuchán.
Holič bez hřebenu navíc umře hlady!
Peonáž, to byl kdysi mzdový systém, používaný Španěly v Mexiku: Peonům se mzda vyplatila předem, a oni pak byli nuceni si ji odpracovat za jakýchkoliv podmínek. Šlo o jistý druh nevolnictví. Dnes se místo toho používá daleko humánnější splátkový prodej, který de facto plní tutéž funkci - znevolňuje člověka. Jsou to podobné formy ekonomického přinucení.
Aristoteles
Úrok však jsou peníze z peněz. Takže ze všech odvětví výdělků
tento výdělek nejvíce odporuje přírodě.
Různé ekonomické teorie úrok pouze ospravedlňují.
Marxismus vysvětluje, jak vzniká.
Bedřich Engels
Všechny kulturní národy počínají se společným vlastnictvím půdy.
Karel Marx
Spotřeba reprodukuje potřebu.
Karel Marx
Výroba vytváří spotřebitele.
Karel Marx
Výroba vyrábí nejen předmět spotřeby, ale i způsob spotřeby.
Albert Einstein
Ani v teorii není platba dělníkovi určena hodnotou jeho výrobku.
Karel Marx
Opotřebování dělníka se tedy započítává stejně jako opotřebovávání stroje.
Výrobní náklady prosté pracovní síly jsou tedy náklady na existenci dělníka a zachování jeho rodu.
Thomas Hobbes
Lidská práce je zboží.
Karel Marx
Za týchž vztahů, za nichž se vytváří bohatství, se také vytváří bída ...
v týchž vztazích, v nichž probíhá rozvoj výrobních sil, je obsažena i síla plodící útlak.
| Karel Marx, Bedřich Engels |  |
| Karel Marx, Bedřich Engels | |
Bedřich Engels
Podnikání jednotlivců v průmyslové výrobě se stalo pro velký průmysl poutem,
které musí velký průmysl rozbít a rozbije.
Materielní základna, to je člověkem přetvořená příroda,
je to jeho zhmotnělá práce
Společenská základna, to jsou výrobní vztahy vytvořené člověkem tak,
jak to odpovídá jeho schopnostem i možnostem pracovat a výsledkům jeho práce
Společenská nadstavba, to jsou ideje, instituce a vztahy vytvářené člověkem ne libovolně,
ale vždy podle úrovně jeho výrobních vztahů a výrobních sil
Člověk je součástí přírody i společnosti, z nichž se neustále snaží vyčlenit.
Čím víc se o to snaží, tím pevněji v nich vězí.
Každé "vítězství" člověka nad přírodou je pro něj dalším varováním
Tzv. "švarcsystém" je novodobou formou nádenního vztahu, při němž ten kdo využívá pracovní sílu jiného, k němu nemá žádné závazky. Otrokář, feudál i zaměstnavatel vždy k takovému jedinci určité závazky měli. Tento ekonomický vztah je svou podstatou vztahem lidsky nejhorším.
Karel Marx
Vlastnictví se nyní jeví u kapitalisty jako právo přivlastňovat si cizí, nezaplacenou práci,
u dělníka jako nemožnost přivlastnit si svůj vlastní výrobek.
Bedřich Engels
Soukromé vlastnictví se vůbec neobjevuje v dějinách jako výsledek loupeže a násilí,
naopak, je už, i když omezeno na jisté předměty,
v prastaré přirozeně vzniklé obci všech kulturních národů.
T. G. Masaryk
Jsem pro socializaci železnic a komunikačních prostředků vůbec, vodních sil, uhlí a tak dále.
Tomáš Akvinský
Práce dává předmětům hodnotu.
Tomáš Akvinský
Práce je jediným pramenem bohatství.
Karel Marx
Mzdy dělníků nemohou být větší než hodnoty zboží, které vytvořili,
nemohou je převyšovat, mohou být však v jakémkoliv stupni nižší.
Bedřich Engels
Dějiny vývoje práce skýtají klíč k pochopení veškerých dějin společnosti.
Prostá živelnost působí jenom v přírodě.
V činnosti člověka a společnosti je vždy kombinována s plánovitostí.
John Locke
Oč je chléb cennější než žaludy, víno než voda, hedvábí než mech,
to pochází zcela z práce.
John Locke
Je to práce, jež dává největší část hodnoty půdě,
bez níž by stěží měla nějakou cenu.
John Locke
Je to vskutku práce, která propůjčuje každé věci rozdílnou hodnotu.
John Locke
Bůh dal svět lidem společně.
Karel Marx
Rozmanitost lidských nadání je spíše účinkem než příčinou dělby práce.
... teprve směna činí tuto rozmanitost užitečnou.
Peníze, jakékoliv platidlo, symbolizující ceny ostatního zboží, tedy univerzální zboží. Při rozkladu prvotní pospolitosti to byly plátno, dobytek, čaj apod., později tuto úlohu převzaly kovy a nakonec pouze zlato pro svou vysokou koncentraci lidské práce v malé hmotnosti, snadnou dělitelnost a vysokou uchovatelnost. V současné době tuto svou funkci téměř ztratilo a nahradily jej papírové peníze.
Samuel Johnson
Všechno intelektuální zdokonalování vzniká ve chvílích volného času.
Johnson Samuel (Dr. Johnson), 1709 - 1784, anglický literární vědec a kritik, prozaik a slovníkář. Hlavní představitel klasicismu 18. století. Přispěl ke kodifikaci moderní angličtiny.
David Ricardo
Ve formě peněz ... neprodukuje kapitál žádný zisk.
Albert Einstein
Plánovité rozdělení práce se stává čím dál tím více naléhavou nezbytností.
Karel Marx
Všechna výroba je přivlastňování si přírody individuem
uvnitř určité společenské formy a jejím prostřednictvím.
Karel Marx
Každá forma výroby vytváří své vlastní právní vztahy, formu vlády atd.
Karel Marx
Výroba vyrábí nejen předmět spotřeby, ale i způsob spotřeby, nejen objektivně, nýbrž i subjektivně.
Výroba tedy vytváří spotřebitele.
George Berkeley
Práce dělá bohatství z půdy a stříbra,
které by jinak žádnou hodnotu neměly.
Papež Lev XIII (Rerum novarum)
Je svatou pravdou, že národní bohatství nevzniká odjinud než z dělnické práce.
Jan Amos Komenský
Naše práce tvoří nás.
Karel Marx
Hodnota, to je zvěcnělá lidská práce.
Francis Bacon
Způsobů obohacení je mnoho, a většina z nich je ohavných.
Plánování je podmínkou i produktem vědomí a naopak
Josef Dietzgen
Myšlení je tělesná práce.
| Karel Marx, Bedřich Engels | |
| Karel Marx, Bedřich Engels | |
| Karel Marx, Bedřich Engels | |
Karel Marx
Kooperace mnoha lidí, splynutí mnoha sil v celkovou sílu vytváří "novou výrobní potenci",
která se podstatně liší od součtu jednotlivých sil, z nichž se skládá